Název: Memento
Autor: Radek John
Rok vydání: 1986
Nakladatelství: ČS
Počet stránek: 290
ANOTACE:
Motto:
'Každý člověk na světě se může stát závislý na léku nebo látce ovlivňující psychiku.'
Pražský psychiatr
'Procento vyléčených toxikomanů je podle světových statistik stejně nízké jako u nemocných rakovinou. Z tohoto hlediska je drogová závislost choroba co do nebezpečnosti s rakovinou srovnatelná'
Pražský psycholog
'Každý člověk na světě se může stát závislý na léku nebo látce ovlivňující psychiku.'
Pražský psychiatr
'Procento vyléčených toxikomanů je podle světových statistik stejně nízké jako u nemocných rakovinou. Z tohoto hlediska je drogová závislost choroba co do nebezpečnosti s rakovinou srovnatelná'
Pražský psycholog
O Mementu jsem věděla již
dlouho dobu a myslela jsem, že ho doma nemáme a tak jsem ho nijak zvlášť
nevyhledávala a najednou! Zjevil se přede mnou a já si řekla „No, proč ne“ a
vrhla se do čtení. Téma, jako jsou právě drogy, mě zajímají už hrozně dlouho a
bylo to jen dalším plusem k tomu, abych začala číst. Všichni víme, že
drogy stáhnout člověka až na úplné dno. A přesto to lidé dělají a drogám se
nevyhýbají. Ale proč? Copak jim to za to stojí? Opravdu chce někdo skončit jako
troska, jež celé dny nedělá nic jiného, než hledá fet a pak místo, kde si ho v klidu
píchne? O čem je ale Memento a co mi dalo?
Jako každá knížka mi dala
obrovské přesvědčení v tom, že nikdy NIKDY nechci brát drogy a dopadnout
jako hlavní hrdina Mementa, Michal. Hned na rovinu říkám, že jsem to na dvousté
stránce zavřela a vrátila do police. Není to silný, ani nervy drásající příběh.
Věřím tomu, že v roce vydání to byl knižní trhák všech drogových knižních
trháků, které u nás byly k sehnání. Ale dnes? Dnes už jsou knihy o
heroinu, pervitinu, injekčních stříkačkách a naprosto zdrcených lidech úplně
někde jinde. Ptáte se mě snad, jestli to někdy dočtu? Jednou snad ano. Snad.
Nemohu si pomoci, ale
podle mého je příběh stále se opakující a nekonečný koloběh ze života feťáka.
Copak oni to tak doopravdy mají? Je jim úplně jedno, že zemřou sami a jako
naprosté trosky? Pokaždé, když čtu knížku nebo vidím film plný bílého prášku,
jsem znechucena. Chápu, že i oni jsou jenom lidé, ale takhle si zničit život.
Vím o tom, že některé
školy mají tuto v maturitní četbě. Já bych jí brala všemi deseti. Jednou i
dočtu, protože mě zajímá, jak to s Michalem dopadlo. Ale dnes to nebude a
v nejbližší době také ne.
Co vy? Četli jste Memento? Líbilo se vám? A co
knihy a filmy o drogách? Máte je rádi?
Já ji četla asi v 16, dočetla, ale mnohem více mě zasáhla kniha My děti ze stanice zoo a jelikož jedna blízká známá měla syna feťáka, vím, že to takhle často chodí, hrůza!
OdpovědětVymazatTo mám na seznamu knih, které si chci přečíst. Já si to neumím představit. Tam až má fantazie bohužel nesahá.
OdpovědětVymazat