Umělecká - ANO x NE ???

Dopíjím svůj oblíbený čaj, poslouchám hudbu, jenž mě nutí tancovat ( a úspěšně  odolávám!) a zasedám za Blogger a po nekonečně dlouhé době píši další článek.
A o čem bude dnešní článek? Jak už nadpis prozrazuje, dnešní článek bude především pro budoucí deváťáky nebo pro ty, kteří na střední již jsou a chtějí ji změnit.
Letos dokončuji třetí rok uměleckoprůmyslové školy a rozhodla jsem se napsat článek pro ty, kteří by se chtěli příští rok hlásit někam na uměleckou. Mají se přihlásit? Nebo to za to nestojí? Co to všechno obnáší?


Jak už jsem psala, letos pomalu dokončuji třetí ročník uměleckoprůmyslové školy v Bechyni (stránky na tuto školu ZDE!). Mým oborem je Průmyslový design, což je ve skutečnosti takový návrhář, či designér. Jak je libo.

Proč jsem si školu vybrala? Mým snem je žurnalistika a přesto jsem na umělecké. Je to bláznivé, že? A já souhlasím. Vždy, když  se mě někdo zeptá "proč že jsem šla vlastně na uměleckou?" mám jednoslovnou odpověď "Nevím". Baví mě kreslit, projevovat se a vyrábět různé věci. Pouhé sezení a poslouchání učitele není nic pro mne.

Vzhledem k tomu, že se jedná o uměleckou, se přihláška dává (teď si nejsem jistá) do konce listopadu. Tím pádem mnohem mnohem dříve než na učiliště, gymnázia, střední.. A v lednu vás čekají talentové zkoušky. Co takové talentovky všechno obnáší?
V první řadě domácí práce. K nám na školu jich například musíte přinést minimálně patnáct.
Druhou věcí jsou práce ve škole. Zadají vám tři práce na určité téma a vy se s tím musíte poprat jak nejlépe umíte. První ze tří je pouze tužkou (vždy nějaké zátiší). Druhá práce (alespoň za mě) byla pouze černou,bílou a šedou. Šlo o geometrické útvary a měla jsem na výběr pouze z těchto tří barev.
Třetí práce obnášela téma "Podzemí- Nadzemí" a dostanete tempery a předveďte se. Ukažte co ve vás je.
Vzpomínám si, že kamarádka, jež se hlásila rok přede mnou měla téma "Létání".

Na každou práci máte zhruba devadesát minut a mezitím dvacetiminutovou přestávku. Po nakreslení všech prací můžete buď čekat ve škole, nebo jet domu a přečíst si výsledky na internetu.
Na každý obor berou celkem 30 žáků a z toho se jako první zaplní Grafický design, protože je velmi žádaný. Stejně tak jako Multimediální tvorba.



Jaký vidím rozdíl mezi "normální" a uměleckou školou? Obrovský. A přesně kvůli němu jsem na umělecké, protože z "normální" školy bych se zbláznila. Když se přihlásíte na Průmyslový design, většinu času budete trávit v dílnách. Což znamená, že budete pracovat s hlínou, sádrou, plastem, dřevem.. Ale! Nebudete muset sedět třeba devět hodin v lavici na zadku a poslouchat monotonní hlas učitele, jež pomalu ani neví o čem mluví.
V tom já vidím obrovský rozdíl. A jsem za něj ráda.

Takže... Jít nebo nejít na uměleckou? Sama za sebe říkám ANO! 

Me and my tattoo

Krásné Velikonoční pondělí!
Jak už nadpis napovídá, dnes se budeme věnovat mně (jak narcistické!) a mému tetování. Už dlouho jsem chtěla sepsat nějaký ten článek a dnešek je úplně ideální na to (ano! Bydlím tam, kde mají pražáci pouze chaty, nikdo mladší tu není. Takže se mi ta velikonoční řežba krásně vyhýbá!) , abych nasadila brýle, sedla k notebooku, uvařila si čaj a začala psát.

V tom, co chci už jsem měla jasno delší dobu. Ale to, že půjdu, jsem pořád oddalovala a odkládala. Řekněme si to upřímně, přeci jen mám děsivý strach z jehel. Ale úplně neskutečný. Jak jsem se odhodlala k tomu, že jsem sedla k facebooku a napsala zprávu paní tatérce?
Seděli jsme u vánočního stromečku, rozbalovali dárky a já v jedné z obálek našla větší obnos peněz, než jsem si představovala. Můj mozek začal šrotovat. Za něco bych si mohla koupit knížky a další nezbytnosti a za ten zbytek dojít (konečně!!!) na to tetování.

Ještě ten večer jsem zasedla k počítači a napsaní paní z TÉTO STRÁNKY. Ozvala se téměř okamžitě a já byla objednaná na osmadvacátého prosince na desátou hodinu dopolední. Doufám, že nemusím popisovat jak moc jsem se bála. Jakmile jsem vlezla do studia a podala si ruku s tvůrkyní, vše ze mne opadlo. Tak příjemnou paní jsem už dloooouho nepotkala.

Ukázala jsem jí co chci, ona si to překreslila na takový fialový papír, přes který to pak obtiskla na tu část těla, kam jsem to chtěla. V mém případě tedy na pravou ruku. Chvíli se musí počkat, než to zaschne ( ona sama se smíchem říkala, že čas čekání vyjde akorát na jednu cigaretu) a pak se jde do křesla, které je na chlup stejné jako to u zubaře.

Nastává bod, při kterém když neutečete, jste opravdu dobří. A to příprava toho malého stroječku s jehlou, jenž vám na těle způsobí tu krásu nesmírnou. Já sama jsem při pohledu na strojek zbledla. Ale ustála jsem to.

Pak přichází samotné tetování. Nejdříve se tvar obtáhne a až poté vybarvuje. Myslela jsem si, že je to bolest jako čert, ale není. A to že jsem opravdu velké bebínko, které všechno hned bolí. Tohle to byla snad i příjemná bolest. A jak dlouho to trvalo? Záleží (samozřejmě!) na velikosti. Nemůžete čekat, že velikost mého tetování trvala udělat stejně dlouho jako tetování přes celá záda. To mé trvalo zhruba hodinku, ani ne.

Následuje namazání čímsi (nepamatuji si přesně co to bylo, omlouvám se) a pak zabalení do průhledné folie, kterou po třech hodinách sundáte. To sundáte a pak si to zhruba týden mažete nějakým krémem. Mně byl doporučen Bepanthen plus a musím říci, že se to hojilo opravdu dobře.
Bude vám důrazně kladeno na srdce, že si to nesmíte škrabat a ani strhávat stroupky, které se vám na tetování vytvoří. Vůbec na to nesahejte!


Zhruba po dvou týdnech ( tohle je podle mého také zcela individuální, záleží na člověku, jeho kůži a hojení) je vše, tak jak má být. Nemusíte nic mazat, můžete se jen kochat tím, co vám zůstane na celý život.


Ráda bych vám teď chvíli promlouvala do duše. Vím, že to čtete všude, ale je to pravda. Dobře si rozmyslete co si necháte vytetovat. Bude vás to zdobit celý život. Jasně, dnes už se to nechá předělat nebo odstranit, ale obě tyto možnosti mi přijdou stupidní a zcela zbytečné. Když už jste si něco nechali vytetovat, musí to pro vás mít nějaký význam, ne?
Místo je také důležité. Dejte si to někam, kde se vám to neokouká a kde to nebude hned na očích (ano ano. Až uvidíte mé tetování, řeknete si, proč vám sem tohle píšu. Ale teď mám pravdu, věřte mi), protože až jednou půjdete na pracovní pohovor a budete mít přes celý krk vytetovanou stonožku, stoprocentně vás nevezmou. Já své tetování mohu zakrýt košilí, ale v létě asi umřu.


Rozhodla jsem se, že vám sem své tetování dám, ale význam si nechám pro sebe.

A prosím vás! Ano, pro mne to význam má a hluboký. Klidně bych sem napsala, proč mám tohle tetování, proč na tomhle místě a proč je těch ptáčků deset, ale nenapíšu. Moc dobře vím, že je na internetu spousta osob, které to odsoudí i bez mého sáhodlouhého popisu významu. 

Tak. To by pro tento článek bylo asi vše. 

Jaký máte názor na tetování? A máte nějaké? 

24hodinový Read-a-thon

Jak už jste mohli podle názvu poznat, dnešní článek se bude věnovat čtecímu maratonu na který se těším jak malá holka. O co se jde? A jaké knihy zvolím pro můj první čtecí  maraton? 

Celý maraton pořádá Terez z tohoto blogu a pokud se ještě na poslední chvíli nepřidáte, jste blázni. Co vás v takovém čtecím maratonu čeká? Celý den můžete bez jakýchkoliv číst a číst. To je vlastně taková ideální sobota, ne? Konečně jsem dostala vysvědčení a nemusím řešit to, jestli píšu zítra z angličtiny, nebo pozítří ze španělštiny. Mohu se celý den věnovat čtení a nikdo a nic tomu nezabrání. A co budu číst?

Nejsem blázen, nemyslete si. V knize Zavržený mi do konce chybí 60 stran a v knize S láskou, Rosie zase něco kolem osmdesáti stran. Ty možná dočtu ještě dnes.  A ostatní knihy? Před filmem "Padesát odstínů šedi" plánuji re-reading prvního dílu. A kdy jindy ho číst než při čtecím maratonu? Tak padne náš svět a Divoši mi v knihovně leží sotva dva týdny, ale ráda bych je přečetla. 

Takže si to tak nějak shrňme :

1. Dočtení knihy Zavržený

2. Dočtení knihy S láskou, Rosie 

3. Re-reading knihy Padesát odstínů šedi

(když budu schopna ještě číst)

4. Čtení knihy Divoši

5. Čtení Tak padne náš svět

Teď už snad zbývá jen GIF s  velmi důležitou informací:

Přidáte se? A co budete číst? Přeji hodně štěstí! :)

  

Winter is coming TAG

Letošní zima je jako aprílové počasí a upřímně. To se mi ani trochu nelíbí. Proto jsem se rozhodla pro tento TAG plný zimy, sněhu a těch zasněžených Vánoc, kterých jsme se (opět) nedočkali.  Hned na začátek říkám, že nikoho nominovat ani tagovat nebudu. Pokud se chcete zapojit, budu jenom ráda. :) Autorkou tagu je  Wanderer z blogu Knížní svět a já jí tímto děkuji za další originální TAG. Vezměte si šálek horkého nápoje a zachumlejte se pod deku. Bude to studené!

Rok 2015?

Mí drazí a milovaní čtenáři.
Rok 2014 utekl jako voda a najednou tu máme rok nový a já pořádně nevím co psát, co vám přát a co vám ve skutečnosti chci říct. V první řadě vám popřeji krásný rok plný nových a nezapomenutelných zážitků, spoustu skvělých knih a příběhů. Rok 2015 bude plný báječných filmů, nově vydaných knih a všeho, co si správný knihomol může přát.

A co vám mohu slíbit já jakožto autorka tohoto blogu?  Spoustu článků, které už mám předepsané (nebo ještě v hlavě), nové rubriky (např. Týden s knížkou, pokračování Měsíčních objevů a přešlapů, samostatné články o mých oblíbených a mnou nenáviděných postavách..) a pokud to už mohu napsat, také projekt s jedním úžasným blogem a jeho báječnou autorkou. Nejsem si tak úplně jistá KDY to vypukne, ale věřte mi, že to bude stát za to. 

S jakou knihou začínám rok 2015? Beru do ruky knihu, kterou jsem si nikdy nechtěla přečíst, protože podle mého bylo obrovským BOOMEM a těm já se vyloženě vyhýbám. Nejprve jsem viděla její filmové zpracování a to jsem si okamžitě zamilovala. Bylo to úplně něco jiného a z celého srdce doufám, že mě kniha nezklame.

Co čtete vy? A jaké knihy vám donesl Ježíšek/Rodiče/Santa Claus? :) 

Knihomolův Ježíšek

Tak.
Všichni jsme nacpaní k prasknutí, obloženi dary od Ježíška, spokojeně se usmíváme a koukáme na pohádky. Pamatuji si doby, kdy jsem nevěděla jestli chci tuhle, nebo tuhle panenku. A nebo bych si snad měla napsat o nové kolo? A nebo dokonce o počítač a všelijaké vymoženosti? Víte co řeším dnes? Jestli si mám napsat o tuhle knížku, nebo o tuhle... Nebo o milion jiných.
Jsem "už nějakou tu dobu" dospělá a pořád se nemohu dočkat večeře, té doby, kdy budeme jako rodina pohromadě a radosti z dárků. Díky Bohu už kvůli tomu nevstávám v šest ráno!
Co mi nakonec přinesl? Věřte mi, že jsem málem plakala radostí. Knížky jsou tři a hned vám povím proč..
Dostala jsem spoustu peněz abych si zajela sama nějaké koupit. Prý je těžké vybrat knížku, kterou ještě nemám doma (:D). A tak v pondělí udělám menší nájezd na knihkupectví. Ale už dost povídání! Tady máte fotku toho, co jsem dostala.

Jsou to samé poklady, že? A pokud víte, čtečce jsem se vyhýbala dloooouhou dobu. A po přečtení zhruba sto stran z knihy The Mortal Instrument: City of Bones, musím konstatovat, že to zase není tak špatná věc. Co vy? Máte taky nějakou tu čtečku? A jak jste s ní spokojení? 

Zůstaň se mnou : Ten film je tak nádherný. Vyvolal ve mě tolik emocí, A knížku jsem prostě musela mít. Četla jsem na ní spoustu recenzí a každá říkala něco jiného. Někdo ji miluje, někdo ji nenávidí.

Hledání Aljašky: Přečetla jsem ji do poloviny, pak jsem zaklapla počítač a řekla si, že ji přečtu až ji budu držet v ruce. Že ji nechci číst v elektronické podobě. A světě div se. Kniha mi po třech týdnech říká pane.

Papírová města: Na ty jsem zvědavá nejvíce. Nevím, co od nich očekávat. Četli jste tuto knížku ? A líbila se vám?

Tak to jsou mé dárky. Co Ježíšek nadělil vám? Přeji vám krásné vánoce a zbytek roku. :))

Kouzelný TAG

Co jiného před vánocemi zvolit, než TAG plný čar a kouzel, který vymyslela autorka z tohoto báječného blogu. A mám takový dojem, že je to jeden z nejlepších tagů, které jsem kdy viděla. Tak jdeme na to?

Kniha versus e-kniha

Krásný středeční podvečer vám přeji. 
Rozhodla jsem si (jako už kolikrát), že budu přidávat články každý den. A protože nevím, kam se svými úvahami, žvásty a podobnými myšlenkami, je tu nová rubrika "ZÁPISNÍK". A o čem že to dnes bude? Dnes je to na téma "Kniha versus e-kniha" a proč já vždy ( opakuji vždy) volím mou milovanou KNIHU. Rozhodně mi do komentářů napište co volíte vy a proč. :)