Nepravděpodobná pouť Harolda Frye

Název: Nepravděpodobná pouť Harolda Frye

Originální název: The Unlikely Pilgrimage of Harold Fry

Autor: Rachel Joyceová

Počet stránek: 341

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2012

Pár náplastí. Vydatná snídaně. Bude připraven. Představoval si, jak sestra oznamuje Queenie, že Harlod je na cestě. Viděl rysy jejího obličeje, jako by seděla před ním: tmavé oči, hezkou pusu, tuhé černé kudrliny. Viděl ji tak živě, že vůbec nechápal, že ještě nevylezl z postele. Musí do Berwicku. Převalil nohy na okraj matrace a spustil paty k podlaze.

Křeč. Bolest se prohnala pravým lýtkem, jako by šlápl na elektrické vedení. Snažil se vrátit nohu pod přikrývku, ale jen to zhoršil. Jak se zbavuje křeče? Má se propnout špička? Přitáhnout prsty k sobě? Maureen měla pravdu. Bude mít štěstí, jestli se mu podaří dostat aspoň do Dartmooru.

"Dopis, který měl všechno změnit, dorazil v úterý.." .. Tak začíná příběh, který se stal mým nejmilejším. No, jedním z nejmilejších. Knihou nás provádí Harold Fry, mrzutý starší pán, který má rád především svůj klid a pohodu. A dopis, který přišel právě v to úterý, všechno změní.

O jaký dopis že to jde? Jedna se o psaní od jedné jeho spolupracovnice, Queenie Hennessyové, která má rakovinu. Dopis je vlastně takovou formou rozloučení. Harold se jí rozhodne odepsat a když nese dopis do schránky, vždy ji přejde a jde dál. A tak se vydává na cestu za Queenie.

Když se mi tento příběh dostal do ruky, říkala jsem si, že to určitě bude nějaká hloupost. Nebo velmi mizerně napsaná hloupost. Vždy, když se někdo snaží napsat knihu s hlubokou myšlenkou, pokazí to. Ale Nepravděpodobná pouť? Pokud vám tato kniha nezmění pohled na svět, jste blázni. Nebo to prostě jen nemáte v hlavě v pořádku.

Knihu (a samotného mrzouta Harolda) si zamilujete po pár stránkách a nebudete chtít knihu odložit. V hlavě vám budou kolovat myšlenky typu : " Dostane se ke Queenie?" "Přežije to?" "Co bude s Haroldovo ženou?" a mnoho dalších.

Místy mi to připomínalo příběh Forresta Gumpa, který lidi také inspiroval, ale nevěděl o tom. Neuvědomoval si to. Ptáte se jestli vám kniha něco dá? Já říkám STOPROCENTNĚ ANO! Ať už je to změna vašich názorů, postojů či životních rozhodnutí. 

,,Kdyby člověk čas od času neztratil hlavu, nebyla by žádná naděje,“ říká Harold Fry.

Víte co mám na knize opravdu ráda? Líbí se mi to, že autorka vyslala na pouť obyčejného starého pána a žádného nařachaného dvacátníka, který by to zvládl levou zadní a ještě zachránil polovinu obyvatelstva, zatímco by se šťoural v nose. 

Jako každý má své kostlivce ve skříni, které postupem příběhu vyplouvají na povrch a věřte mi. I tu slzu uroníte.  A víte na co přijdete? Že to, co jste považovali za důležité, důležité ve skutečnosti vůbec není. 

Není to jenom o cestě za nemocnou Queenie. Tento příběh je plný vzpomínek, které jsou velmi bolestné.  Je plný uvědomění a zjištění. 

Kniha je svou velikostí velmi nenápadná a v knihkupectví ji snadno přehlídnete. Jakmile ji ale přečtete a umístíte do své knihovny, bude zářit nad ostatními knížkami. Podle mého je opravdu perfektní a i když se snažím jednu jedinou věc, kterou by jí vytkla, tak... Není. Žádná taková věc není. 

Nepravděpodobná pouť Harolda Frye je perfektní. Má úžasnou myšlenku, nenudíte se u ní. Co říci závěrem? Jedná se o dokonalé spojení dokonalosti a uvědomění. 

Za mě je to rozhodně kniha s velkým K a všem radím, aby si ji co nejdříve přečetli.